Štěrkové zdivo

Štěrkové zdivo je zdivo z přírodních kamenů, které mají nepravidelný tvar, se dvěma přibližně rovnoběžnými plochami (postelemi). Mezi přírodní kameny vhodné pro zdivo patří vápenec, pískovec, skořápka, tuf, žula a také dlažební kostka pro stavbu základů budov až do dvou podlaží. Sutiny používané ve stavebnictví obvykle váží až 30 kg. Větší kameny jsou předem rozděleny na menší. Tento proces se nazývá lišta. Současně se soklem se odříznou ostré rohy kamenů, vytvoří se takzvané připnutí kamenů, které upraví svůj tvar na rovnoběžník. Pro obkládání kamenů se používá pravoúhlé kladivo o hmotnosti asi 5 kg a pro zpracování kamenů se použije kladivová vačka o hmotnosti 2,3 kg, pomocí které se odštěpí ostré rohy (obr. 1). Se stejným kladivem se štěrkový kámen během pokládky rozruší a rozdělí. Kromě nástrojů znázorněných na obr. 1, jsou v sutinovém zdivu použity stejné nástroje jako v cihle.

Obr. 1. Nástroje pro štěrkové zdivo.
a – kovový pěch; b – kladivá vačka.

Při pokládce sutí je obtížné dosáhnout tak důkladného obvazu jako při pokládce cihel, protože kameny nemají správný tvar a nejsou stejné velikosti. Proto se výběr a uspořádání kamenů v pravých řadách a v zadní části zdiva provádí tak, aby bylo zajištěno obvazování tak, aby při vztyčování zdí mohly být kameny ukládány střídavě: buď dlouhou stranou – lžičkami, pak krátkou stranou – bodnutím. Následně se v každé řadě zdiva kamenné tykve a lžíce postupně střídají jak v verstech, tak v zabutkách. V přilehlých řadách jsou lžící kameny položeny nad tupé kameny a spojené kameny nad lžícími. Tímto způsobem je zajištěno obvazování švů sutinného zdiva, které je podobné pokládání řetězu při pokládání z cihel. Kameny jsou také rozloženy v řadách v průsečících a v rozích stěn (obr. 2)..

Obr. 2. Obvazové štěrkové kamenné zdivo.
a – stěny; b – průsečíky stěn; rohy.

Při pokládce jsou kameny vybírány a upravovány tak, aby pokud možno vytvořily stejnou výšku řady zdiva v rozsahu od 20 do 25 cm a vodorovné švy. Současně lze do jedné řady zdiva pokládat 2 až 3 tenké kameny a některé velké kameny lze zahrnout do 2 sousedících řad zdiva. Štěrkové zdivo se provádí „pod lopatkou“, „pod konzolou“ a „pod šachtou“ (obr. 3).

Obr. 3. Druhy suti.
a – „pod lopatkou“; b – pod „držákem“; c – v bednění; g – překvapení.
1 – milníky; 2 – řešení; 3 – základna položená sutinami; 4 – lůžkové kameny první řady.

Pokládka pod „lopatku“ se provádí v horizontálních řadách o tloušťce 25 cm s výběrem a připínáním kamenů, štěpením (vyplněním) dutin a bandáží švů. První spodní řada je položena na připravený podklad suchý z velkých lůžek kamene směřujících dolů s postelí. Aby kameny těsně přiléhaly k základně, jsou rozrušeny pěchováním. Poté se dutiny mezi nimi vyplní malými kameny nebo rozdrceným kamenem a naplní se kapalným roztokem (s kuželem 13 až 15 cm), dokud se nevyplní všechny mezery mezi kameny. Drcený kámen je také zhutňován pěchováním. Dále se pokládání provádí v pořádku, přičemž se sleduje obvaz, na plastovém roztoku. Pohyblivost maltové malty by měla odpovídat ponoření referenčního kuželu o 4–6 cm.

Zednický proces metodou „pod rameno“ se provádí v následujícím pořadí. Každý následující řádek začíná skládáním verstů. Před stavbou vnitřního a vnějšího kříže v rozích, křižovatkách a každých 4–5 m na rovných částech zdi se na řešení položí majákové kameny. Na majákových kamenech na obou stranách zdiva se táhnou kotviště, podél nichž se v průběhu zdiva kontroluje vodorovná řada a přímost přední plochy základů a stěn. Kameny pro verstové řady, vybrané na výšku, jsou nejprve rozloženy do sucha, aby se našlo nejstabilnější místo ve zdivu. Poté se kámen zvedne, položí se vrstva malty o tloušťce 3 až 3 cm a kámen se nakonec nainstaluje a osadí se kladivem. Poté, co položil versty, začnou zabíjet.

Malty pro podložku, stejně jako pro verstové řady, se podává s lopatou a rozprostře se tak, aby se při pokládce kamenů vytlačila do svislých švů mezi kameny. Zaboutka může být vyrobena z kamenů všech velikostí a tvarů s pevným uchycením (bez kývání) na posteli as dodržením obvazu, střídáním strkání lžičkami. Pro těsnější přilnutí jsou kameny rozrušeny manipulací nebo kladivem. Je nutné zajistit, aby kameny nepřicházely do vzájemného styku bez malty, protože to výrazně snižuje pevnost zdiva. Po položení zabutky se zdivo rozštípne a do roztoku se slabými údery kladiva nanese drcený kámen a malé kameny. Povrch položené řady zdiva se vyrovná přidáním malty pouze do výklenků mezi kameny. Další řady zdiva jsou provedeny ve stejné sekvenci.

Zdivo „pod konzolou“ se používá při stavbě stěn a sloupů. Toto zdivo je druh zdiva „lopatky“ a je vyrobeno z kamenů stejné výšky, vybraných pomocí šablony.

Zdivo s připevněným čelním povrchem je také druh zdiva „pod lopatkou“. Při provádění tohoto zdiva jsou předem vykopány nepravidelnosti na předním povrchu kamenů položených ve vnějším nebo vnitřním verstu. S čepem na čelní ploše jsou obvykle uspořádány sloupy a suterénní stěny.

Pokládání v bednění metodou „pod lopatkou“ se provádí tak, aby se získal hladký povrch na obou stranách stěny s nízkým a nerovným kamenem. V tomto případě není nutné provádět výběr více lůžek pro horní řady a rohy.

Pokládka „pod záliv“ je vyrobena z roztrhané suti nebo dlažební kostky bez výběru kamenů a rozložením verstových řad. Pokládka „pod záliv“ se provádí v bednění, které se instaluje do zákopů po ukončení zemních prací. Pokud je půda hustá, pak s hloubkou výkopu až 1,25 m, je možné zdivo položit bez bednění příkopovou stěnou. První vrstva štěrkového kamene o výšce 20-25 cm je položena na suchou podložku bez malty, nosník se stěnami a zhutněna pěnou. Poté vyplňte všechny mezery mezi kameny jemným kamenem a sutí. Pokládaná vrstva se nalije kapalným roztokem tak, aby byly vyplněny všechny dutiny. Následující pokládka se provádí stejným způsobem ve vodorovných řadách 20 – 25 cm vysokých, přičemž každá řada zdiva se plní maltou.

Z důvodu nízké pevnosti je štěrkové zdivo „pod zátokou“ povoleno pouze pro základy budov do výšky 10 m a pouze při stavbě na nesupravujících půdách.

Zdivo s použitím vibračního zhutnění má pevnost o 25-40% vyšší než pevnost zdiva, vyrobenou metodou „pod lopatkou“. Kameny se pokládají v následujícím pořadí: 1. řada – suchá, mezery mezi kameny se vyplní štěrkem, pak se malta rozetře vrstvou 40-60 cm a zdivo se zhutní, dokud přestane roztok proniknout do zdiva. Dále se na řešení položí další řada kamene metodou „pod lopatkou“, pokryje se roztokem a znovu zhutní. Takové zdivo se provádí v bednění nebo bouli s příkopovými stěnami v hustých půdách..

Cyclopean zdivo se používá, když potřebujete vytvořit dekorativní povrch. Za tímto účelem se štěrkové zdivo provádí metodou „pod ramenem“ a pro přední povrch zdiva se používají speciálně vybrané kameny, které se umísťují do svislých řad tak, aby se mezi nimi vytvořil vzor švů..

Obr. 4. Cyklopeanské zdivo.

Tyto švy jsou také konvexní (2-4 cm široké) a vyšívané. Někdy se na položení rohů používají zhruba vyřezávané kameny a pokládají je do obvazu se zdivem zdi. Používá se také cyklopejské opláštění obyčejného štěrkového zdiva s ložními kameny po konstrukci zdiva.