Tuto velkolepou proměnu mají na svědomí architekti Leijh, Kappelhof, Seckel a van den Dobbelsteen. Kostel na obrázku byl postaven v roce 1928 a na začátku nového století potřeboval naléhavou rekonstrukci. Přestavba proměnila strohý chrám v pohodlný domov. Toho bylo dosaženo rozsáhlým využitím přírodního dřeva, klenutých oken a secesního stylu v interiéru.
Majitelé chtěli, aby jim nový dům připomínal jejich dětství. Velkorysý přízemní prostor s atriem je tak vybaven závěsnými křesly a houpačkami, kuchyň od jídelny odděluje pestrobarevné schodiště a nádvoří zdobí trojrozměrná bílá ovečka. Bílé stěny s jasně červenými akcenty okouzlily pár, který se sem nastěhoval.
Starý zchátralý kostel je po rekonstrukci k nepoznání. Mnoho laiků by chtělo žít v takovém požehnaném příbytku, že ano??
„Zajímalo by mě, jaké to je žít v bytovém domě, který se původně jmenoval kostel? Jak se liší život v něm od života v jiných domě?“