...

Vytápění vodních konvektorů

Obsah článku



V tomto článku: jak fungují vodní konvektory; princip činnosti topných konvektorů; typy konvektorů; klady a zápory vodních konvektorů; soklové konvektory; jak si vybrat vodní konvektor.

Vytápění vodních konvektorů

V jakémkoli systému ohřevu vody hraje voda pouze roli nosiče tepla a transportuje teplo do svých radiátorů, jejichž úkolem je zpravidla radiátory. Litinové baterie, jmenovitě jsou nejčastěji chápány větou „topný radiátor“, mají důležitou výhodu – přijímají a vydávají teplo dobře, ale zároveň vyžadují značný objem chladicí kapaliny, v nich se tvoří vzduchové zácpy. A přesto – litinové radiátory jsou velmi nápadné a jejich „viditelnost“ nijak nezdobí místnost, spíše naopak. Dnes jsou vodní konvektory vážným konkurentem radiátorů, ať už jsou litiny, oceli, hliníku nebo bimetalu – podívejme se na jejich vlastnosti podrobněji.

Vytápění konvektory – konstrukce

Hlavním prvkem konvektoru je tepelný výměník tvořený měděnou trubkou, na které jsou upevněny ocelové, hliníkové nebo měděné desky, čímž se zvyšuje oblast výměny tepla. Velice důležitá je absence mezer mezi žebrovými deskami a trubkou, skrz kterou cirkuluje chladicí médium – pokud je mezi nimi dokonce minimální mezera, pak je výrazně snížen přenos tepla. V závislosti na velikosti a výkonu konvektorů jsou vybaveny jedním nebo dvěma tepelnými výměníky.

Obdélníkové tělo vodního konvektoru je vyrobeno z nerezové oceli, jeho horní konec je uzavřen grilem, odnímatelný nebo neodstranitelný. Někteří výrobci vybavují své konvektory vzduchovou klapkou pro řízení intenzity proudu konvekčního vzduchu. Pro připojení k topnému potrubí mají konvektory boční nebo koncové vstupy s vnitřním závitem 1/2. Moderní vodní konvektory jsou vybaveny odvzdušňovacím ventilem a ručním nebo automatickým ventilem, který reguluje průtok chladicího média a tím i intenzitu ohřevu vzduchu. Kromě výše popsaných povinných konstrukčních prvků mohou být tyto radiátory vybaveny elektronickým termostatem.

Design podlahového konvektoru Konvektor zabudovaný do podlahy: 1 – rošt; 2 – ochranný kryt připojovací komory; 3 – tangenciální ventilátory; 4 – elektrický připojovací blok; 5 – upevňovací prvky; 6 – tepelný výměník; 7 – tělo konvektoru; 8 – spojovací potrubí; 9 – otvory pro připojení

Existují tři hlavní typy konstrukce topných konvektorů – nástěnné, podlahové a bezvýkopové (soklové). Topná zařízení posledně uvedeného typu mohou být vybavena 12-voltovým tangenciálním ventilátorem a drenážním systémem, který shromažďuje a odvádí vlhkost z těla konvektoru. Nástěnné a podlahové konvektory jsou vyráběny ve formě monobloku a jsou podobné ve vnějším designu, liší se pouze způsobem instalace.

Nástěnné a podlahové konvektory Konvektory vlevo – na stěnu, vpravo – podlahové

Princip činnosti vodního konvektoru

Stejně jako u každého konvektoru je princip činnosti založen na konvekční trakci – hustší studený vzduch ze spodní úrovně místnosti vstupuje do topného konvektorového grilu, ohřívá se a při získání nižší hustoty díky vytápění stoupá koncovým grilem. Speciálně navržený ventilátor – s minimálním hlukem během provozu – zvyšuje průtok konvekčního vzduchu a zvyšuje účinnost ohřívače až o 95%.

Princip činnosti vodního konvektoru

Malý objem potrubí s chladivem a vysoká tepelná vodivost žeberových desek zajišťují rychlé ohřev topných konvektorů na konstrukční výkon – stačí čtvrtina hodiny. Vodní konvektory jsou nepostradatelné v místnostech s barevným sklem a „francouzskými“ okny – tepelná clona, ​​kterou vytvářejí při instalaci zařízení do podlahy přímo pod okny, účinně zabraňuje zamlžení a zamrzání oken.

Výhody a nevýhody konvektorů

Mezi pozitivní vlastnosti topných konvektorů patří:

  • rychlejší vytápění ve srovnání s radiátory. Důvod je jednoduchý – vnitřní objem konvektorů, kam chladivo vstupuje, je pouze 20% objemu topných těles. Proto topný systém s konvektory jako topnými zařízeními vyžaduje méně vody;
  • vysoká účinnost při vytváření tepelné clony při instalaci pod otvory v oknech, zastavení proudění studeného vzduchu vstupujícího do místnosti z oken;
  • vytápění místností při nízkých teplotách chladicí kapaliny je dostatečné, pokud se voda v systému ohřeje na 50–60 ° С. To znamená nižší spotřebu energie na ohřev vody v topném systému;
  • nízká hmotnost, dokonce i v přítomnosti chladicí kapaliny v konvektoru, umožňuje její instalaci na lehké stěnové příčky vytvořené například sádrokartonem;
  • v případě soklových vodních konvektorů – neviditelnost, tj. ani topná potrubí, ani samotné konvektory nebudou v místnosti vidět.

Vytápění podlahového konvektoru

Negativní vlastnosti konvektorů:

  • podporovat cirkulaci prachu přepravovaného prouděním vzduchu;
  • tvorba průvanu je možná kvůli nerovnoměrnému rozdělení proudů vzduchu přicházejících z ohřívače;
  • nebudou stačit v místnostech s vysokými stropy, protože se poblíž stropu hromadí teplý vzduch;
  • jsou použitelné pouze v místnostech s přirozeným větráním. Nucené větrání s přívodem vzduchu z prostor blízko stropu bude odebírat veškerý teplý vzduch vytvářený konvektorem, tj. Ve skutečnosti nebude vytápění.

Nástěnný vodní konvektor

Podlahové konvektory v vytápění domácností

Jsou-li konvektory nástěnné a podlahové vody navenek podobné běžným topným tělesům, pak jsou soklové konvektory docela neobvyklé, alespoň pokud jde o místo jejich instalace – výklenek pod úrovní podlahy. Skrytá instalace topného systému je možná ve dvou verzích – vzduchové topné a konvektorové desky a v obou je vidět pouze rošt, kterým protéká teplý vzduch. Mimochodem, výhodou soklových konvektorů bude vzhledem k jejich významné velikosti vytvoření méně intenzivních konvekčních toků a lepší zahřívání vzduchové vrstvy na úrovni podlahy. A jejich hlavní nevýhoda spočívá přesně v jejich velké délce – ne každá místnost je bude moci umístit.

Podlahové konvektory

Ne nástěnné nebo podlahové, ale pouze podlahové konvektory pro ohřev teplé vody mohou mít ve svém návrhu jeden nebo dva ventilátory pro nucené přivádění vzduchu do tepelného výměníku. Výška tělesa konvektorů zabudovaných do podlahy je od 50 do 130 mm, jsou instalovány buď do předem připravených výklenků v podlaze, nebo při potěru podlahy. Materiál pro tělo, jehož délka může dosáhnout 3000 mm, je z nerezové oceli, po celé své délce je měděná trubka s hliníkem nebo měděnými žebry k ní připevněnými. Soklový konvektor je připojen k topnému systému budovy dvěma ohebnými hadicemi vyrobenými z nerezové oceli.

Instalace podlahového konvektoru

Podlahové konvektory musí být vyvedeny podél horního konce pod úroveň podlahové krytiny, nejvhodnější podlahové krytiny budou parkety, laminát, dlaždice nebo parkety. Těleso a výklenek podlahových konvektorů jsou shora pokryty ventilačním roštem, kterým stoupá zahřátý vzduch. Materiál mřížek může být buď standardní (ocel, plast), nebo více dekorativních – používá se litina, mramor a dřevo, zatímco barevná škála je udržována v obecném dekorativním stylu výzdoby místnosti..

Podlahové konvektory v domácím vytápění

Podlahové konvektory se nejčastěji používají pro vytápění kancelářských a komerčních prostor s panoramatickým zasklením okenních otvorů velké plochy. V bytech a chalupách se taková topná zařízení používají v místnostech s nízkým (od 150 do 300 mm od úrovně podlahy) a „francouzských“ oknech, mohou být také instalována v parapetu.

Konvektor zabudovaný do parapetu

V místnostech s vysokou vlhkostí se používají vodní konvektory s vysokou hodnotou IP, což umožňuje i úplné zaplavení topného tělesa. Takové soklové konvektory zpravidla nejsou vybaveny nuceným větráním nebo ventilátorem, jehož případ je hermeticky uzavřený, zatímco je poháněn stejnosměrným proudem s nízkým napětím.

Vodní konvektory – jak si vybrat

Nejjednodušší vodní konvektor nekomplikovaného designu může být vyroben ve více či méně vybaveném podniku – nezapomeňte to, když posloucháte doporučení prodejců. Nepřítomnost barevných kovů a slitin v konstrukci tepelného výměníku konvektoru, řídicího ventilu přívodu chladicího média a jasná vysvětlení vedoucího o původu ohřívače naznačují jeho nízkou kvalitu. Přítomnost neželezných kovů ve výměníku tepla je spojena s jejich vysokou tepelnou vodivostí – „barevné“ výměníky tepla jsou mnohem účinnější než výměníky vyrobené ze železných kovů. Vodní konvektory jakékoli značky a výrobce musí vyhovovat GOST 20849-94.

Vodní výměník tepla konvektoru

Pro výpočet výkonu topného konvektoru je třeba zjistit tepelné ztráty v místnosti, pro kterou je určen. Vyberte místo konvektoru, změřte jej. Nejlepší je umístit topné zařízení pod otvor okna. Chcete-li nainstalovat lištový konvektor, budete potřebovat výklenek v podlaze s hloubkou 50 až 300 mm a pro modely s ventilátorem – místo pro instalaci transformátoru a elektrické zásuvky pro napájení.

Tělo musí být dostatečně tuhé, vyrobené z nerezové oceli, hadice pro připojení k topné síti jsou vyrobeny z vlnité nerezové oceli – snižujeme riziko koroze na minimum.

Tělo podlahového konvektoru

Pracovní tlak, pro který je konvektor navržen, je dostatečný tlak od 12 do 15 atmosfér, zkouška (tlak) – 20 atmosfér. To je o něco vyšší než normální tlak v topné síti, ale zde je lepší brát s malou rezervou.

Na ruský trh jsou nabízeny konvektory domácí vody: KZTO „Radiator“ (značka „Breeze“), MZ „Konrad“ (značka „Universal-thermo“), JSC „Isotherm“ (značka „Isotherm“), LLC „Warmann“ (značka Ntherm) atd. Prezentovány jsou dovážené konvektory různých značek: belgická Jaga, německá Kampmann, Mohlenhoff, Zehnder a Arbonia a další výrobci.

Ohodnoťte tento článek
( Zatím žádné hodnocení )
Agatha Poradce
Nejlepší tipy a triky
Comments: 3
  1. Veronika

    Jaká je spotřeba energie těchto vodních konvektorů ve srovnání s jinými typy vytápění?

    Odpovědět
  2. Jana Pospíšilová

    Jak se vytápí vodní konvektory? Je to efektivní a ekonomické řešení pro vytápění místností? Jaké jsou výhody a nevýhody tohoto systému? A jaká je zhruba cena nákupu a provozu vodních konvektorů?

    Odpovědět
    1. Eliška Kubátová

      Vodní konvektory se připojují na teplovodní systém a vytápějí místnost pomocí ohřevu vzduchu v konvekčním výměníku. Jedná se o efektivní a ekonomické řešení vytápění, jelikož využívají tepla z centrálního zdroje a rozvádějí ho do konkrétních místností.

      Výhodou vodních konvektorů je jejich rychlý reakční čas, který umožňuje rychlé navýšení teploty v místnosti. Jsou také flexibilní a snadno se montují na stěny či pod okenní parapet. Další výhodou je jejich nenáročnost na údržbu a tichý provoz.

      Nevýhodou vodních konvektorů je nutnost centrálního vytápění, které může vyžadovat přípravu teplé vody a náklady na instalaci potrubí. Během provozu mohou vznikat hlučné zvuky proudící vody, což může rušit.

      Cena nákupu vodních konvektorů závisí na velikosti a výkonu zařízení. Zhruba se pohybuje v rozmezí od několika tisíc do desítek tisíc korun. Provozní náklady jsou potom spojeny s provozem teplovodního systému, tj. energií na ohřev vody, která je dodávána do konvektorů.

      Odpovědět
Přidejte komentáře