...

Třídění na plochých střechách

Technologie ploché střechy zahrnuje vytvoření mírného svahu, takže dešťová a tající voda může volně vytékat do bouřkových systémů.

Způsoby vytvoření svahu jsou následující:

  • Pokládka se sklonem nosných konstrukcí samotných (vlnitá lepenka nebo betonové desky). Používá se hlavně pro svahy od 5 do 10 stupňů se šikmými a štítovými střechami.
  • Potěr z lehčeného betonu s vytvořením požadovaného profilu. Vrstva lehkého betonu s proměnnou tloušťkou vytváří potřebný sklon. Povrchy ponoru mohou mít složité tvary.
  • Vytvoření svahu při vytváření tepelné izolační vrstvy. Tato metoda se používá, když je třeba co nejvíce minimalizovat zatížení střechy. K tomu se používá buď pěnové sklo, nebo extrudovaná polystyrenová pěna. Standardní tepelná izolační deska má proměnnou tloušťku, takže při rozložení na vodorovnou plochu je dosaženo požadovaného sklonu.
  • Vzhledem k tomu, že první metoda se provádí hlavně při obecné konstrukční instalaci budovy, není vhodné ji považovat za součást pokrývačských prací..
    Nejběžnějším způsobem vytváření svahu na rovných střechách je hlína-betonový potěr. Ve skutečnosti to není ani expandovaný jílový beton, ale hlavně expandovaný jíl s malým množstvím cementu a vody, které jsou při vytváření této vrstvy nezbytné jako minimální pojivo. Hlavní výhodou této metody je její vysoká zpracovatelnost a nízké náklady. Moderní technologie nabízejí nová a efektivní řešení. Jedním z takových řešení je použití polystyrénového betonu. Ačkoli to bylo vyvinuto v naší zemi asi před 25 lety, nyní má znovuzrození. Polystyrenový beton označuje lehký beton jako hlavní plnivo, kterým jsou polystyrénové granule. Povrch granulí je zpracován, aby se zajistilo jejich rovnoměrné rozložení v tloušťce materiálu. Kombinace tepelně izolačního materiálu (polystyrenu) a betonu vytváří optimální kombinaci nosných vlastností, tepelné izolace, zvukové izolace a požární ochrany..

    Polystyrenbeton, který má téměř stejné náklady jako expandovaný jílový beton, jej předčí v takových ukazatelích, jako je hustota, tepelná vodivost a vyrobitelnost..

    Hlavní srovnávací charakteristiky jsou uvedeny níže:

  • Pěnový beton
    Hustota (kg / m3): 850
    Coeffits. Tepelná vodivost, W / (m * C): 0,38
    Nasákavost,%: 10
  • Polystyrenový beton
    Hustota (kg / m3): 150-550
    Coeffits. Tepelná vodivost, W / (m * C): 0,6-0,18
    Absorpce vody,%: 6
  • Vyšší zpracovatelnost polystyrénového betonu se vyjadřuje takto:

  • Při přípravě malty přímo na staveništi je méně pracné.
  • Výrazně méně opotřebuje zařízení pro přípravu a dodávku betonu, na rozdíl od expandovaného jílu, který působí jako brusivo.
  • Povrch získaný po nalití je poměrně rovnoměrný a nevyžaduje vytvoření vyrovnávacího potěru. Strouhání s řešením stačí.
  • V případě, že plocha střechy má velké rozměry, může být snížení těchto nákladů značné. Druhá metoda vytváření svahu je časově nejnáročnější a nejnákladnější. Používá se ve výjimečných případech, kdy není možné použít betonový potěr z nějakého důvodu.

    Nejvhodnějším materiálem je pěnové sklo. Při této instalaci tepelná izolační vrstva:

  • Tvoří monolit v pevnosti, který není horší než beton, přičemž zůstává lehký. Průměrná hustota pěnového skla 170 kg / m3.
  • Slouží jako parotěsná zábrana, která zabraňuje kondenzaci vlhkosti na spodní straně hydroizolační vrstvy.
  • Slouží jako kořenová bariéra na „zelených“ střechách.
  • Mimo jiné má v průběhu času stabilní vlastnosti. Prakticky žádné stárnutí materiálu.
  • Ohodnoťte tento článek
    ( Zatím žádné hodnocení )
    Agatha Poradce
    Nejlepší tipy a triky
    Comments: 3
    1. Veronika

      Je třídění na plochých střechách běžná praxe v Česku? Jaké jsou výhody a nevýhody tohoto přístupu ve srovnání s jinými metodami třídění odpadů? Existují nějaké příklady úspěšného využití plochých střech pro třídění odpadů v naší zemi? Děkuji!

      Odpovědět
      1. Ivana

        Ano, třídění odpadu na plochých střechách je stále běžnou praxí v Česku. Výhodou tohoto přístupu je využití volného prostoru na střeše, který často zůstává nevyužitý. Tímto způsobem dochází k optimalizaci prostoru a snižování množství odpadu, který putoval by do skládek. Nevýhodou je nutnost správného zajištění izolace a odvodňování střechy, aby nedocházelo k prosakování odpadu do budovy. V Česku existuje několik příkladů úspěšného využití plochých střech pro třídění odpadů, například na některých supermarketech a kancelářských budovách.

        Odpovědět
    2. Petr Novotný

      Mohu se zeptat, jaké jsou nejčastější způsoby třídění odpadu na plochých střechách? Jakým způsobem se zajišťuje správné třídění a jak se poté odpad zpracovává a odvádí? Děkuji za odpověď.

      Odpovědět
    Přidejte komentáře